Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
1
Vydávání obědů pro strávníky v karanténě (popř. nemocným)
2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16
Projektový den Ta naše etika česká
17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
Drobečková navigace

Úvod > Ze života školy > Přírodní zahrada je náš kamarád > Jarní tvarování ovocných stromů na školní zahradě

Jarní tvarování ovocných stromů na školní zahradě



Na zahradě Základní školy Kpt. Jaroše bylo o víkendu rušno. I přes nepříznivé počasí se tam sjela více než dvacítka zahrádkářů. Jejich místní sdružení tam pro ně pořádalo ukázku řezu ovocných stromů.
Více na: http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/korunou-ovocneho-stromu-musi-proskocit-sadar-s-putnou-20150330.html

„Se zahrádkáři spolupracujeme neustále. Ať v rámci těchto akcí, výstav či přednášek," řekl správce tamní zahrady Karel Dvořáček. Hlavní slovo při řezu stromů měl ovocnářský odborník s mnohaletou praxí Zdeněk Simek ze Znojma. Ten zájemcům popsal, jak by správný řez ovocného stromu měl vypadat, a spolu se svými pomocníky to i na jednotlivých stromech školní zahrady hned ukázal. Vysvětlil také, proč je správný řez důležitý. „Každý ovocný strom by měl mít středový výhon terminál a tři, čtyři, pět kosterních větví. Pokud máme ze stromu houštinu, jakýkoli kloudný obrost uprostřed skoro nemá. Zóna plodnosti se stěhuje za světlem na periferii. V jedné příručce psali, že: Koruna ovocného stromu má být natolik řídká, aby jí sadař s putnou na zádech proskočiti mohl," řekl Zdeněk Simek. Že jde o skutečného odborníka, který se nad jednotlivými stromy nemusí dlouze rozmýšlet, šlo vidět také podle toho, jak jemu a jeho pomocníkům šla i v chladu práce rychle od ruky. Ti si poradili s jabloněmi, hrušněmi, švestkou i višní. „U višně je to tak, že má pouze dvouletý cyklus. V jednom roce letorost vyroste a současně zakládá květní pupeny, na nichž budou plody. Ale na starším dřevě vám již nikdy nevyroste pořádný letorost. Budeme se snažit vybrat na každém stromě vždy středový výhon a tři, čtyři kosterní větve. To není nic nového. Na nich budeme úzkostlivě šetřit jednoleté letorosty a staré dřevo vyhazovat," popsal odborník. Jeho znalosti nevychází ani tak z načtené literatury jako z nasbíraných zkušeností. A v lecčems dává přednost přírodě, aby se sama rozhodla, co je pro ni nejlepší. Tak je tomu například i s hnojením. „Proč mluvíme o úrodných zemích na Hané o zlatém pruhu země české. Protože jsou to půdy s vysokou přirozenou zásobou živin. My, když ji na té zahrádce nemáme, tak hnojíme půdu, ale nehnojíme rostliny. Rostlina si z půdy, pokud je tam onen švédský stůl živin, sama vybere, co potřebuje. Moudřeji než my," vysvětlil Simek. Na přednášce pochopitelně nechyběl ani správce zahrady Karel Dvořáček, kterého doprovázeli i jeho dva studenti. „Máme tady i skleník. Tam je v současné době vysázeno dvě stě salátů, které půjdou do školní jídelny. Na záhonech pěstujeme obyčejnou zeleninu i léčivky. A na 18. června chystáme otevření arboreta. Přibudou zde i cedule s názvy jednotlivých rostlin," popsal zahradu její správce.
Více na: http://trebicsky.denik.cz/zpravy_region/korunou-ovocneho-stromu-musi-proskocit-sadar-s-putnou-20150330.html

 

 Tvarování stromů

 Tvarování stromů

 Tvarování stromů